Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Experimentální modely zvýšené fyzické aktivity pro kardiovaskulární výzkum
Ševčíková, Anežka ; Kolář, František (vedoucí práce) ; Kašík, Petr (oponent)
Bakalářská práce poskytuje kritický přehled experimentálních modelů a protokolů zvýšené fyzické aktivity, které se používají k různým účelům v kardiovaskulárním výzkumu na malých laboratorních hlodavcích. Práce popisuje jejich fyziologické a patofyziologické účinky a posuzuje výhody a nevýhody užití jednotlivých modelů pro studium adaptačních mechanismů a benefičního působení fyzické aktivity na kardiovaskulární choroby. Dále je zmíněno využití fyzické aktivity u kardiovaskulárních pacientů nebo lidí s rizikovými kardiovaskulárními faktory. Součástí práce je i přehled zátěžových testů používaných pro odhalení stupně experimentálního srdečního selhání různé etiologie a jejich konkrétní příklady. Klíčová slova fyzická aktivita, vytrvalostní trénink, zátěžový test, malá laboratorní zvířata, srdce, hypertrofie, terapeutické účinky
Ověření využití variability srdeční frekvence při řízení tréninkového procesu u adolescentních závodníků na horských kolech
KADLEC, Jakub
Závody horských kol jsou jedním z vytrvalostních sportů. Při tréninkovém procesu závodníku disciplíny cross-country (XCO) dochází ke komplexnímu zatížení organismu. Alfou a omegou tréninkového procesu je správné načasování zatížení a odpočinku. Variabilita srdeční frekvence (HRV) nám může pomoci hodnotit stav organismu a jeho připravenost na trénink. V rámci praktické části práce byl uskutečněn experiment, kterého se zúčastnilo 8 adolescentů zaměřených na závody horských kol (XCO). Experiment proběhl během tréninkového soustředění a celková doba intervence byla čtyři týdny. Probandi byli rozděleni na dvě skupiny. První, experimentální skupina (ES) (n = 4) podstoupila tréninkové soustředění řízené pomocí HRV. Druhá, kontrolní skupina (KS) (n = 4) absolvovala klasický periodizovaný trénink. Pro hodnocení výkonnosti před a po experimentu byl zvolen test VO2max a 20minutová časovka na ergometru (20TT). Ve výsledcích studie je prezentováno zlepšení při 20TT v hodnotách průměrného výkonu experimentální skupiny z 303,5 W na 317,5 W a v relativních hodnotách (PRE 4,58 W.kg-1; POST 4,68 W.kg-1), kdežto u skupiny komparační nebyli naměřeny žádné signifikantní změny průměrného výkonu (PRE 308 W; POST 305,7 W) a v relativních hodnotách (PRE 4,20 W.kg-1; POST 4,20 W.kg-1). Ze statistického hlediska nedošlo k žádnému vlivu HRV tréninku na ukazatele výkonnosti (p <0,05). V rámci našeho experimentu se nepodařilo potvrdit využitelnost HRV tréninku u cyklistů.
Využití prvků CrossFitu k rozvoji silových a vytrvalostních schopností běžné populace.
Vácha, Marek ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název práce: Využití prvků CrossFitu k rozvoji silových a vytrvalostních schopností běžné populace. Cíle práce: Na základě literární rešerše a vlastních zkušeností připravit návrh intervenčního pohybového programu s prvky CrossFitu zaměřeného na ovlivnění silových a vytrvalostních schopností skupiny mužů z řad běžné populace. Metody: ě sběru, tř ě . Při vyhledávání informací jsem čerpal z odborných knih, vědeckých článků, studií či webových stránek zabývajících se zkoumanou tématikou. Elektronické publikace jsem vyhledával na následujících serverech: Web of Science, Scholar Google, SportDiscus, PubMed. Výsledky: Na základě informací z odborné literatury jsem došel k přesvědčení, že CrossFitový trénink má potenciál k rozvoji jak silových a vytrvalostních schopností, tak i aerobní kondice či změně tělesné kompozice. Výsledkem práce je teoretický návrh sedmitýdenního intervenčního pohybového programu s prvky CrossFitu, který je zaměřený na rozvoj silových a vytrvalostních schopností. Je určen pro skupinu dospělých mužů z řad běžné populace ve věkovém rozmezí 21-30 let. Závěr: Z literární rešerše se jeví, že adekvátní množství denního pohybu je pro člověka obohacující v mnoha ohledech, za hlavní však považuji jeho blahodárné účinky na naše zdraví a to jak fyzické, tak i psychické. Kvůli soudobému...
Efekt osmitýdenního intervenčního tréninkového programu systémem CrossFit na tělesnou zdatnost
Crkalová, Monika ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Jebavý, Radim (oponent)
Název: Efekt osmitýdenního intervenčního tréninkového programu systémem CrossFit na tělesnou zdatnost Cíle: Cílem práce je zjistit vliv individuálního intervenčního tréninkového programu na rozvoj silových a vytrvalostních schopností systémem CrossFit u jedné probandky na poloprofesionální úrovni ve věku 21 let, trénující systematicky. Metody: Práce má charakter případové studie, ve které jsme nejprve provedli rešerši a poté interveci. Teoretická část obsahuje rešerši, tedy informace o zdatnosti a kondici, CrossFitu, silovém a vytrvalostním tréninku, diagnostice, efektu tréninku, periodizaci tréninku a regeneraci. Část praktická obsahuje kazuistiku probandky, která absolvovala osm týdnů tréninkového programu. Pro určení významnosti testů jsme museli stanovit jejich chybovost. Tu jsme určili součtem chyby metody, která činí 1 % a chyby biologické, která činí 2 %. Výsledná chyba je tedy 3 % počáteční hodnoty. Pokud je zlepšení testu větší než 3 %, můžeme výsledek považovat za významný. Uplatnili jsme zde metody analýzy a komparace s výsledky z prvního a posledního týdne testování. Výsledky: Díky osmitýdennímu tréninkovému programu došlo ke zlepšení vytrvalostních i silových schopností. Došlo k významnému zvýšení hmotnosti u trhu, nadhozu, tlaku na lavici v leže a striktního tlaku o 2,5 kg, u mrtvého...
Možnosti využití nízko objemového rezistentního tréninku pro ovlivnění funkčních a morfologických parametrů u rekreačních běžkyň
Štohanzl, Michal ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Vladimír (oponent) ; Kampmiller, Tomáš (oponent)
SOUHRN Název: Možnosti využití nízko objemového rezistentního tréninku pro ovlivnění funkčních a morfologických parametrů u rekreačních běžkyň. Cíl: Cílem práce bylo posoudit, zdali rezistentní trénink bez přidané zátěže o objemu 30 nebo 60 minut týdně přidaný k vytrvalostnímu vyvolá změny tělesného složení a zlepšení funkčních parametrů rekreačních běžkyň. Metody: Čtyřicet jedna rekreačních běžkyň ve věku 32,0 ± 5,3 let během deseti týdnů absolvovalo intervenční pohybový program o shodné době zatížení 3 hodiny/týdně s rozdílným poměrem vytrvalostního a rezistentního tréninku. Ženy byly náhodně rozděleny do tří skupin (skupina [V] n=14, která absolvovala 3 hodiny běžeckého vytrvalostního tréninku týdně; skupina [VR30] n=14, která absolvovala 2 ½ hodiny vytrvalostního tréninku a 1 x 30 minut rezistentního tréninku týdně a skupina [VR60] n=13, která absolvovala 2 hodiny vytrvalostního tréninku a 2 x 30 minut rezistentního tréninku týdně. Před a po intervenčním programu, bylo analyzováno tělesné složení (FM, FFM, ECM/BCM) metodou bioelektrické impedance; hodnocena explozivní síla dolních končetin skokem do dálky z místa odrazem snožmo; hodnoceny funkční parametry běžeckého výkonu - spotřeba kyslíku a srdeční frekvence při submaximální/maximální zátěži a čas do subjektivního vyčerpání při stupňovaném zátěžovém...
Individualizace vytrvalostního tréninku v přípravě na maraton
Kadeřábek, Bronislav ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název: Individualizace vytrvalostního tréninku v přípravě na maraton Cíl práce: Zpracovat, porovnat a rekapitulovat dosavadní poznatky o vytrvalostním tréninku. Takto získané vědomosti aplikovat na maratonskou trať. Informovat o postupech, jimiž lze individualizovat, vyhodnocovat a řídit vytrvalostní trénink k dosažení individuálně nejvyšší možné výkonnosti. Ověřit platnost teoretických poznatků v praxi. Dosáhnout požadovaného výkonu v závodě. Metody: Vypracování rešerše na základě studia dostupných dokumentů, dále shromažďováním poznatků získaných z řad odborné veřejnosti, článků, publikací, písemných a elektronických zdrojů. Laboratorní měření pro zjištění výchozí úrovně a vytvoření individuálního programu, vyhodnocování průběžného stavu. Výsledky: Výsledkem bakalářské práce je návrh individuálního programu, který vede k dosažení cílového času 3:30:00h v prvním městském maratonu. Dílčími výsledky jsou protokoly z průběžného testování v laboratoři sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu, tréninkový deník, výsledková listina. Hlavním výsledkem je dosažení času 3:29:48 v závodě. Klíčová slova: vytrvalostní trénink, maraton, řízení tréninku, rozvoj, individualizace

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.